Kdy máte nárok na odstupné a v jaké výši?

Odstupné dle zákoníku práce

Zákoník práce odstupné definuje velmi jasně, ukládá zaměstnavateli povinnost zaplatit vám odstupné v níže uvedených případech, protože jste se dostali do tíživé situace, když jste bez svého zavinění přišli o zaměstnání. 

Současně uvádí i výši odstupného, kterou vám zaměstnavatel musí vyplatit. Je samozřejmě možné, že váš zaměstnavatel vám vyplatí vyšší odstupné, než mu určuje zákoník práce.

Kdy vzniká nárok na odstupné

Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď nebo jste se domluvili na podpisu dohody podle § 52 písm. a) až c):

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Základním pravidlem je, že nárok na odstupné při výpovědi či dohodě o skončení pracovního poměru vzniká, pokud je splněna jedna z výše uvedených podmínek. Pokud se sami rozhodnete skončit pracovní poměr, nárok na odstupné nevzniká.

Z předchozího článku víme, že neexistuje výpověď dohodou, odstupné nemá vliv na to, zda jste se zaměstnavatelem podepsali výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru, pokud je v dokumentu uveden správný paragraf zákoníku práce, který dává zaměstnavateli povinnost zákonné odstupné vyplatit. Tím paragrafem je § 52 písm. a) až c), případně písmeno d), pokud se jedná o zdravotní důvody.

Odstupné výpočet

Ve výše popsaných případech vám vzniká nárok na odstupné ve výši minimálně:

• jednonásobku vašeho průměrného výdělku, jestliže váš pracovní poměr trval méně než jeden rok;
• dvojnásobku vašeho průměrného výdělku, jestliže váš pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky;
• trojnásobku vašeho průměrného výdělku, jestliže váš pracovní poměr trval alespoň dva roky.

Specifickým případem je výpověď, kterou můžete dostat podle § 52 písm. d), tj. pokud již nadále nemůžete konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. V těchto případech vám náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku vašeho průměrného výdělku.

Nárok na odstupné máte vždy ve výše popsaných případech. A to i v případě, že si novou práci najdete hned, nebo se například rozhodnete začít podnikat.

Z čeho se počítá odstupné

Pro účely výpočtu výše odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Při dlouhodobé nemoci, kdy jste pobírali nemocenskou, vám odstupné bude vypočítáno z předpokládaného výdělku, hrubé mzdy, které byste pravděpodobně dosáhli, pokud byste pracovali po celou dobu.

Odstupné po rodičovské dovolené se vypočítá stejným způsobem, použije se předpokládaný výdělek.

Odstupné kalkulačka

K dispozici je online kalkulačka, která výši vašeho odstupného vypočítá.

Odstupné a odvody

Jak se daní odstupné, podléhá odstupné zdanění? Z odstupného zaplatíte pouze daň z příjmu. A to i v případě, že váš zaměstnavatel vám vyplatí vyšší částky, než na které máte ze zákona nárok; pojistné se ze zákonem definovaného odstupného neplatí, a to bez ohledu na jeho výši.

Odstupné se nezapočítává do průměrného výdělku zjišťovaného pro pracovněprávní účely.

Odstupné vám zaměstnavatel vyplatí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se společně písemně nedohodnete na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, případně na pozdějším termínu vyplacení.

Jestliže jde o takzvané "smluvní odstupné", tj. odstupné, které nemá zaměstnavatel povinnost vám zaplatit, ale společně jste se na této platbě domluvili, pak se jedná o příjem, ze kterého vám bude sražena daň z příjmů, společně s pojistným na sociální a zdravotní pojištění.

Kdy není nárok na odstupné

Pokud byste se v průběhu výpovědní doby dopustili zvlášť hrubého porušení povinností, může s vámi váš zaměstnavatel pracovní poměr okamžitě zrušit. V takovém případě vám nárok na odstupné nevznikne, i když vám dříve byla doručena výpověď z pracovního poměru například pro nadbytečnost.

Cílem odstupného je propuštěnému zaměstnanci pomoci finančně zvládnout období, kdy je bez práce. Pokud začnete opět pracovat u původního zaměstnavatele, který vám odstupné vyplatil, musíte vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část. Záleží na době, kdy se k původnímu zaměstnavateli vrátíte.

Pokud jste dostali odstupné ve výši trojnásobku průměrné měsíční odměny a vrátíte se k původnímu zaměstnavateli po jednom měsíci, musíte vrátit odstupné ve výši dvojnásobku vaší průměrné odměny. Povinnost vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část je v případě, že se vrátíte k původnímu zaměstnavateli a podepíšete pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, a to bez ohledu na výši výdělku. Při uzavření dohody o provedení práce povinnost vracet odstupné nevzniká.

Právo na odstupné nemají zaměstnanci, jejichž pracovní poměr zanikl smrtí zaměstnavatele.

Konkrétní případy

Pojďme se podívat na konkrétní případy.

Odstupné a nemocenská

Když onemocníte v průběhu výpovědní lhůty nebo v takzvané ochranné lhůtě, tj. 7 dnů po skončení pracovního poměru, máte nárok na nemocenské dávky. Na výplatu odstupného nemá vaše nemoc žádný vliv. Jinými slovy, máte na odstupné plný nárok.

Odstupné při odmítnutí jiné pozice

Může se stát, že váš zaměstnavatel vám nebude chtít vyplatit zákonné odstupné například pro nemoc z povolání či pracovní úraz. Zaměstnavatel vám nabídne jinou pozici. Při změně pracovní pozice odstupné nárokovat můžete, pokud vám zaměstnavatel nabízí pozici, která není ve vaší stávající pracovní smlouvě, máte právo pozici odmítnout a trvat na vyplacení odstupného.

Pokud nabízená pozice bude odpovídat té, kterou máte ve své pracovní smlouvě (stejný druh práce a stejné místo výkonu práce), znamenalo by to, že vám zaměstnavatel v souladu s § 38 zákoníku práce přiděluje práci dle pracovní smlouvy. V takovém případě vzniká povinnost práci vykonávat, a při ukončení pracovního poměru by nárok na odstupné nevznikl.

Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na odstupné, resp. jeho vyplacená výše, má vliv rovněž na poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud vám bylo vyplaceno odstupné, poskytne se vám podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, z nichž byla odvozena minimální výše odstupného. Jinými slovy, jestliže jste dostali odstupné ve výši trojnásobku vašeho průměrného výdělku, nebudete první tři měsíce mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Tím však není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celou dobu stanovenou zákonem.

Může zaměstnavatel odstupné snížit nebo zvýšit?

Váš zaměstnavatel zákonem danou výši odstupného snížit nemůže. Navýšit odstupné zaměstnavatel může, to je již na jeho uvážení. Případně vám k odstupnému může vyplatit bonus. Z tohoto vyplývá, že není zákonem stanoven horní limit odstupného.

Do kdy se musí odstupné vyplatit?

Pokud se se svým zaměstnavatel písemně nedohodnete jinak, pak vám je zaměstnavatel povinen odstupné vyplatit v nejbližším výplatním termínu.

Budu z odstupného platit zdravotní a sociální pojištění?

Pokud vám na odstupné vznikl nárok na základě Zákoníku práce, pak z vyplaceného odstupného pojistné na zdravotní pojištění ani pojistné na sociální pojištění neodvádíte.

Co když zaměstnavatel nemůže nebo nechce odstupné vyplatit

Pokud máte na odstupní zákonný nárok, vyzvěte zaměstnavatele písemně, aby svou povinnost splnil. Pokud váš zaměstnavatel nebude reagovat, předložte svůj nárok na vyplacení peněz u soudu

Shrnutí

Častým způsobem ukončení pracovního poměru je výpověď, a odstupné je vyplaceno po skončení pracovního poměru. Je možné, že právě vy dostanete od svého zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů, odstupné i vám náleží v zákonné výši. Stejně tak v případě výpovědi pro nadbytečnost, odstupné vám bude vyplaceno za výše uvedených podmínek.

Pokud se se zaměstnavatelem domluvíte a bude vzájemně podepsána dohoda o rozvázání / ukončení pracovního poměru, odstupné vám taktéž bude vyplaceno, bude-li v dohodě zmíněn správný paragraf zákoníku práce.

Při ukončení pracovního poměru dohodou odstupné vám taktéž náleží, bude-li v dohodě zmíněn správný paragraf zákoníku práce. Jinými slovy, pokud na odstupné máte nárok, můžete po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem podepsat dokument “dohoda o rozvázání pracovního poměru”, odstupné vám bude vyplaceno s poslední mzdou, pokud jste se nedomluvili jinak.

Aktualizováno 9. dubna 2024